ZDRAVÍ ŽEN
Gábor Maté a na co nemůžu přestat myslet
ŽENYAUTENTICITAZDRAVÍ
Lucie Karagianni Jahodová
5/22/20242 min read
ZDRAVÍ ŽEN
Gábor Maté a na co nemůžu přestat myslet
Proč nebýt hodná holka
V červnu 2023 jsem absolvovala workshop s Gáborem Maté. Gábor je světoznámý kanadský lékař a terapeut s maďarskými kořeny. Autor několika bestsellerů a uznávaný odborník na trauma, závislosti, ADHD a vývoj dětí. Ve své práci se zaměřuje na souvislost mezi vývojem v dětství, stresem a vznikem nemocí v dalším životě člověka.
Když to trošku přibarvím řeckým dramatem a patosem, tak rozděluji svůj život na život před workshopem a po workshopu😊 Proč? Pokusím se Vám to přiblížit…
Začnu dvěma údaji, které na workshopu zazněly a objevují se i v posledním bestselleru Gábora „ Mýtus Normálnosti“.
70-80% pacientů s autoimunitními onemocněními jsou ženy.
Ve srovnání s muži vykazují ženy dvakrát vyšší riziko výskytu úzkosti, deprese a posttraumatické stresové poruchy.
Říkáte si aha, dobře… a proč? Jako údaj jsou takové statistiky jistě zajímavé, ale zajímavější je právě to proč. Jaké je vysvětlení Gábora Maté? Opět si vypůjčím termíny z jeho knihy, které vše krásně objasní:
Ženy jsou emoční pečovatelky.
Ženy jsou emoční lepidlo rozvětvených částí rodin a celých komunit.
Ženy jsou tlumiče otřesů společnosti.
To vše by bylo v pořádku a záslužné, kdyby to nebylo na úkor našeho zdraví. Ono se to všem okolo hodí, že… Takže vás málo kdo upozorní na to, že to pro vás a vaše zdraví není dobré.
Schválně si přečtěte výčet vlastností a charakteristik lidí, kteří jsou typičtí pacienti s rakovinou nebo ALS (amyotrofická laterální skleróza), třeba vás to také povede k tomu, že se nad tím dobráctvím, které společnost tak opěvuje, zamyslíte…
Výčet:
zájem pouze o emoční potřeby ostatních a ignorace těch vlastních
přemotivovanost a vně zaměřená hyperzodpovědnost spojená s multitaskingem, vše vycházející z přesvědčení, že svoji existenci musím ospravedlňovat tím, že budu neustále něco dávat nebo dělat
potlačování zdravých projevů hněvu
přesvědčení, že „nesu plnou zodpovědnost za to, jak se cítí druzí“ a „nikdy nesmím zklamat“
Takže… dovolme si zdravě se naštvat a svou emoci hněvu prostě prožít, protože právě tak chráníme své fyzické i emoční hranice. Starejme se o sebe minimálně stejně, jako se staráme o druhé. Dovolme si odpočívat a prostě jen tak být.
A nakonec, pokud jsme již rodiče, nedělejme ze svých holčiček ty hodné, opět cituji Gábora:
„Bojím se o hodné lidi.“